pondělí 30. prosince 2013

John Green .:. Hvězdy nám nepřály

Některé obaly knížek to nedělají čtenáři lehké. Obzvláště, když čtenář je třiceti-něco letý muž a kniha se tváří jako červená knihovna pro dospívající slečny ... kterou ve skutečnosti vlastně asi je.
V autobuse bych se ji styděl číst, naštěstí autobusem nejezdím, chodím pěšky.
Nechme ale škatulkování, jsou knihy, které mají přesah ze svého šuflíku a stávají se z nich nezařaditelné skvosty.
Ukrývají v sobě totiž příběhy, které dojmou jak šestnáctiletou holku, tak stárnoucího kluka.
Ne nadarmo se kniha pyšní titulkou "Nejlepší kniha roku 2012 podle časopisu Time."
Nevím, jestli je nejlepší (nečetl jsem všechny knihy roku 2012), ale dobrá opravdu je.


Rozehrávající se příběh vás pohltí hned od začátku.
John Green je, zdá se, citový vyděrač a svou čtenářskou oběť chytne za pačesy hned od začátku.
Koho by nedojmul beznadějný osud šestnáctileté dívky umírající na rakovinu, která se zamiluje do stejně postiženého sympatického mladíka? A opravdu není v dohlednu zázračný lék, který všechny zachrání a změní svět.
Už bulíte?
Ne, vážně, zapomeňte na vaše předsudky o červené knihovně, zde zas až tolik neplatí.
John Green je totiž vtipný a citlivý spisovatel, takže jsou takové i jeho postavy.
Nemocné jsou už dlouho, tak jsou se svojí nemocí srovnány (plus/mínus).
Jasně, nechce se jim umřít, ale do karet osudu se už dívají nějakou dobu a tak vědí, jak hra musí skončit.
Tak si od života berou to, co jim nabízí. A těmhle dvoum nabízí každému toho druhého.
On s protézou místo nohy a s nezapálenou cigaretou ve rtech (nechte ho, vždyť je mu sedumnáct, taky jste byli pozéři) a ona věčně připojená ke kyslíkové bombě, kterou tahá za sebou.

(Ke knize vznikla spousta fanouškovský ilustrací. Je vidět, že na čtenáře opravu zapůsobila)

Mimo jiné je spojí i její oblíbená kniha. O dívce, která umře na rakovinu. Ta kniha skončí uprostřed věty a všichni víme proč. A to je trápí. Oba dva.
Co se stane dál? Jak se s tím vypořádala její matka? Je přítel mámy pacholek? Co se stane s křečkem? ... a další a další otázky, které jsou tak důležité, když také umíráte na rakovinu.
No a tak se pustí do pátrání po spisovateli a po odpovědích na svoje otázky ...

Ikdyž to tak možná nevypadá, ta kniha není tak depresivní, jak téma může napovídat.
Jasně, jsou tam pasáže, kde i otrlý chlap málem sahá po kapesníku a nadává spisovateli za jeho krutý styl odsouzení, ale ta kniha opravdu není smutná.
Vždyť je o lásce, o dvou lidech, kteří se zamilují a užívají si svůj krátký čas života. A láska přeci není smutná.
Dobře, občas mě napadá, že jsou postavy na svůj věk až moc vyzrálé, ale co já vím, co s vašim životem udělá rakovina plic?
Nevím nic ... nekritizuji, jen čtu.
A tenhle příběh se čte sám ...

Hvězdy nám nepřály
Napsal John Green
Z anglického originálu The Fault in Our Stars, vydaného roku 2012, přeložila Veronika Volhejnová
Obálku navrhl Emil Křížka
Vydala Euromedia Group k.s. - Knižní klub (2013), 1. vydání
www.bux.cz
236 stran

sobota 7. prosince 2013

Timur Vermes .:. Už je tady zas

Nebyl jsem si úplně jistý, jestli je dobrý nápad po knize Colette (viz minulý příspěvek) začít číst Už je tady zas od Timura Vermese.
Colette ve mně opět zažehla ten plamen znechucení a zloby z toho, čeho všeho jsou lidé schopni ve jménu víry či přesvědčení ... opravdu mám náladu po tom všem číst si knihu o Adolfu Hitlerovi, který se živý a zdravý probudí v současnosti (konkrétně v roce 2011), rozhlíží se kolem sebe a se sebedůvěrou sobě vlastní se opět dostává na vrchol společenského žebříčku?


Pravda je, že během pár stránek čtení z této knihy jsem na nějakou Colette zapomněl.
Těžko říct, zda to bylo tím, že Colette není psána čtivým způsobem, nebo tím, že Vermes je vypravěčský talent, faktem ale je, že jsem se bavil od první stránky a nepřestal jsem se bavit, dokud jsem knihu neodložil přečtenou. Ta kniha je totiž opravdu zábavná ... vtipná a chytrá. A nic na tom nezmění ani fakt, že "židovská otázka není legrační", jak povídá sám knižní Hitler.
Nejsem filozof, abych tu rozebíral, zda je vhodné stavět postavu Hitlera do pozice zábavného strýčka, který vám bude zpříjemňovat zimní večery pod peřinou.
Nebudu tu ani rozebírat, jakýpak mají asi názor na knihu přeživší (nebo příbuzní nepřeživších) oběti druhé světové války.
Nemám na to dostatek historického vzdělání, nemám na to ucelený názor a co je hlavní ... je mi to úplně jedno. Jsem rozumný člověk, který ví, že Hitler je špatný a nic na tom nezmění sebelepší vtip či historka.
Ale jsem taky člověk, který své dospívání velkou měrou strávil čtením sci-fi knížek a proto pro mě není težké popustit uzdu své fantazie a připustit možnost, že na opuštěném hřišti současnosti se probudil Adolf Hitler, vstal ze země, oprášil si svoji nažehlenou uniformu a rozhodným krokem se vydal za svým snem o silném a čistém Německu.


Kniha je psaná z pohledu samotného Hitlera a o to dělá knihu ještě více zajimavou, když se jeho "vlastními slovy" dozvídáme, kterak se vypořádává s novými vynálezy moderní doby a kterak je nadšený z nových možnosti propagandy pomocí televize a internetu.
Při jeho postřezích o současné Evropě a trefných glosách (upozorňující na dnešní stav naší společnosti) čtenáře zamrazí v zádech. Uvědomí si totiž, že jsme ve stejné (nebo dost podobné) náladě jako společnost před druhou světovou válkou.
Nespokojení, znechucení, toužící po změně ... naštvaně čekající na to, co se v nejbližsí době stane, vědoucí, že něco se prostě stát musí.
Předtím přišel Hitler a německý národ si jej dobrovolně zvolil za svého Vůdce ... a dnes?
Kdo příjde dnes?
A uvědomíme si hrozící nebezpečí včas?
Kniha končí novým Hitlerovým sloganem: "Všechno nebylo jenom špatné" ... také vám to přijde povědomé?

Ano, tato kniha je trefnou sondou dnešní doby ... a možná si uvědomíte (stejně jako já), že pokud příjde nový charismatický Vůdce a správně pojmenuje bolesti dnešní doby, nebude pro něj těžké najít oddané stoupence a najde jich dostatečně velký počet, aby změnil svět ... a protože jsem vyrůstal na postapokalyptckých sci-fi knihách, nemám moc velkou důvěru v to, že ta změna bude k lepšímu ... nebo že by při ní netekla krev.

Zde je rozhovor s překladatelkou Michaelou Škultéty v pořadu Artefakta Jana Rejžka ... doporučuji!

Už je tady zas
Napsal Timur Vermes
Z německého originálu Er Ist wieder da, vydaného roku 2012, přeložila Michaela Škultéty
Obálka: Johannes Wiebel
Vydalo ARGO (2013), 1. vydání
www.argo.cz
367 stran