sobota 3. listopadu 2018

Barbara Stok - Vincent

Vrátili jsme se z lesa, načichlí vůní kouře z ohně a na botách jsme si do bytu přinesli bláto z rozježděných lesních cest. Trochu unavení a navlhlí podzimním sychravem.
Ona si hned stoupla k novému plátnu a se štětcem v ruce se snažila zachytit ten obraz, který se jí přes celý den objevoval v hlavě.
A já s teplou kávou a kočkou vlezl do peřin a dal si k tomuto podvečernímu odpočinku jednohubku v podobě komixu, nalezeného před pár dny v knihovně. Vincent.


Komiks o člověku, který miloval barvy a který nemaloval věci doslova takové, jaké jsou, nýbrž jak on je cítil.
Ideální podzimní knihomolskou chvilku podtrhovala vůně barev a tichý zvuk štětce, linoucí se z kuchyně, tak nádherně korespondující s dějem knihy.

Jednoduché kresby dokonale vystihují ten zvláštní svět Vincenta van Gogha a brzy mi v myšlenkách skoro ožijí. Místo obyčejných komiksových bublin se mi před očima začne odehrávat krátký animovaný film, plný zakroucených oblak plynoucí na obloze a žlutého pole obilí, tak moc připomínající vlny na moři.

Drobné změny v kresbě Vincentova obličeje brzy upozorní na jeho vnitřní démony a chytře umístěné různé grafické prvky kolem jeho postavy vypoví více než dlouhé věty.
Moc se mi líbí ta čitelnost ilustrace a její hravost.
Lehkost i v těžkých chvílích Vincentova života.
Kdo by jeho osud neznal, má zde šanci se v krátkosti seznámit s jeho pohnutým životem a poodhalit pro sebe tu složitost povahy a genialitu umělce.
Ano, to vše lze schovat do komiksového jazyka, do barevných kreseb, na první pohled tak jednoduchých a obyčejných. Právě v tomhle vidím krásu této knihy. Brzy poznávám, že je v ní ukryto více, než se na první pohled zdá. Výstižně znázorněná Vincentova posedlost kresbou, ta urputná touha dostat na plátno to, co v duši cítí, to, jak vidí krajinu. Ta otravnost jeho posedlosti v normálním životě, jeho touha po společnosti stejně smýšlejících lidí.


Samozřejmě, že se nelze vyhnout ani jeho doteku šílenství, ale děje se tak bez laciné senzachtivosti. Je to zde přirozenou součástí jeho osobnosti a v knize je zobrazeno tak sugestivně a tak pochopitelně, až se nad tím člověk vůbec nepozastavuje.
Málem, že se mi na jazyk dere slovo "mile", ale nechci zlehčovat tu těžkost bytí.
O smutných a těžkých věcech se dá mluvit i lehce a přirozeně a autorce se to daří bravurně a se ctí.
Jistě, je to jen komiks, není to "těžká" literatura, přesto to kouzlo knižního světa funguje naprosto dokonale a pomůže čtenářově mysli přenést se do světa fantazie a být na chvíli jinde ...


Káva na stolku již vychladla, moje milá začala kreslit na plátno druhé a komiksový Vincent na posledních šesti stránkách odchází po polní cestě prostředkem té jasné chromové žluti, která je pro něj tak důležitá.
Kočka již dávno odešla zkontrolovat obsah své misky a podzimní sychravost za okny přešla v drobný déšť.
Nos přivoní k papíru a duše se toulá kdoví kde.
Vzkutku pěkný výlet do knižního světa ta byl, děkuji ;-)

VINCENT
Napsala a ilustrovala Barbara Stok
Přeložila Veronika Ter Harmsel Havlíková
Vydala Mladá fronta a.s. v roce 2015
Vydání první, 144 stran

Ke koupi třeba zde: www.dobre-knihy.cz
K zapůjčení v třebíčské knihovně ;-) www.knihovnatr.cz


Žádné komentáře:

Okomentovat